Mám převrácené emoce, taky to tak někdo má?

Takže nedávno mi kamarád sdělil, že mu umřel táta. Moje reakce byla že jsem se pousmál. Asi je to hodně divný ale já když jsem třeba ve stresu tak se usmívám a nebo při negativních zprávách.

Kamarád se na mě dost divně díval ale už jsem mu to vysvětlil že ve stresových nebo nepříjemných situacích se usmívám.

Připadám si v pohodě ale směji se ve velmi nevhodných situacích. Když za mnou přijde v práci manažer že mám chyby, směju se. Když je stres, směju se. Když mi někdo říká něco smutného nebo něco o životě tak se usmívám taky.

Máte to taky takhle někdo? Asi to vypadá že já takto reaguji v stresových a negativních situacích ale zajímá mě, jestli v tom nejsem sám. Protože někdy vypadám jako blázen, ale blázen fakt nejsem.

Spíš mi přijde, že mojí reakcí nasírám strašně moc lidí kolem sebe. Hlavně v práci šéfíky ale já tak reaguji na stres.

A když mám radost, tak to na mně nejde vůbec vidět. To si prožívám jen tak v sobě ale neusměji se a tak. Zkrátka naprosto otočené reakce.